Nejsme Bůh a do srdce lidem nevidíme, ale přesto můžeme podle určitých známek rozeznat opravdovost víry dítěte či dospívajícího.
Napsal Brian Croft
Je moje dítě opravdu křesťanem?
Všichni věřící rodiče si lámou hlavu nad tím, jak si na to odpovědět. Dospěl jsem k tomu, že je především potřeba vyhnout se dvěma extrémům. První z nich je ujištění dítěte, že je spasené, i když nenese žádné duchovní ovoce. Některé sbory prokazují nedostatek duchovního rozlišování tím, že opakovaně vybízí čtyř a pětileté děti, ať předstoupí před shromáždění, chtějí-li svůj život odevzdat Ježíši. Vyzývají, aby se přihlásili ti, co milují Ježíše a pak je, coby znovuzrozené Kristovy následovníky, křtí.
Druhý extrémní případ bývá reakcí na lehkovážné jednání v prvním případě. Vypadá tak, že rodiče a pastoři obvykle nejsou ochotní ujistit dítě o tom, že je zachráněné, až do doby, kdy dospěje a už nežije pod autoritou a dohledem rodičů. Nechuť jednat jedním nebo druhým způsobem je oprávněná, ale pouhá nechuť nestačí, věřím, že je třeba najít střední cestu a dokázat rozlišit jasné biblické známky toho, že se dítě, dospívající nebo mladý člověk stal novým stvořením v Kristu.
Pět známek
Uznávám, co je nesporné – že nejsme Bůh a do srdce lidem nevidíme, ale přesto můžeme podle určitých známek rozeznat opravdovost víry dítěte či dospívajícího. Inspiruji se pěti znaky skutečného obrácení od Jonathana Edwardse a předkládám vám pět známek, které často používám jako šablonu, když s někým řeším tuto otázku.
- Dítě si čím dál víc uvědomuje, že potřebuje Ježíše a evangelium a jeho láska k nim roste.
- Dítě roste v porozumění biblických pravd.
- Dítě se ke svým sourozencům chová čím dál víc laskavě a nesobecky.
- V dítěti vzrůstá odpor k hříchu, který si také jasněji uvědomuje.
- Dítě zcela zřejmě touží poslouchat rodiče.
Za roky zkušeností s pastorační prací a s rodičovstvím jsem si uvědomil, že věk není to nejdůležitější pro určení opravdovosti obrácení dítěte. Moudré naopak je posuzovat známky obrácení s ohledem na věk dítěte. Například, šestnáctileté dítě vyjádří své pochopení evangelia jinak a úplněji než dítě desetileté. Totéž můžeme říci o tom, jak dítě touží poslouchat rodiče, nebo jak nesobecky se chová k sourozencům. S věkem dětí se tyto věci budou měnit a měnit by se měla i naše očekávání.
Nicméně ovoce spasení by se nějakým způsobem projevovat mělo a každému bych důrazně rozmlouval, kdyby chtěl utvrzovat své dítě v tom, že je spasené jen na základě slovního vyznání víry, bez toho aniž by se to jakkoliv projevovalo v jeho životě. Na druhou stranu bych zároveň chtěl varovat rodiče i pastory, aby od dětí nevyžadovali víc, než je v rozumné míře možné očekávat a pozorovat.
Pět otázek
Následuje pět otázek, nad kterými je vhodné uvažovat při hodnocení výše uvedených znaků a duchovního stavu dítěte.
- Miluje moje dítě Ježíše skutečně, nebo mi to jen říká, protože to slyšelo ode mě?
Děti často dělají, co jim řekneme, aby dělaly, věří, čemu jim řekneme, že mají věřit a říkají, co jim povíme, aby říkaly. I když mají rodiče ty nejlepší úmysly, někdy mohou dítě ovlivnit tak, že jim na jejich otázky odpoví, že Ježíše miluje. Místo abychom z dítěte zkoušeli vytáhnout to, co chceme slyšet, měli bychom se dívat po projevech skutečné lásky k Ježíši a snažit se určit, jestli je založená na tom, co pro něj Ježíš vykonal skrze svou smrt a vzkříšení, aby ho zachránil z hříchů.
- Chce moje dítě samo od sebe poznávat Boží slovo?
Svým dětem jsem četl Boží slovo dřív, než se naučily číst. Ale zbystřil jsem, když si jej moje nejstarší dcera začala číst sama a snažila se mu rozumět beze mě. Četla si Písmo sama pro sebe a pak mi pokládala otázky. S ženou jsme poznali, že je to projev její upřímné touhy lépe poznat Boží slovo bez ohledu na nás.
- Rozumí moje dítě lépe hlubokým duchovním pravdám?
Asi po roce od obrácení našeho nejstaršího syna se stalo něco, co nám pomohlo jeho znovuzrození potvrdit. Na středečním biblickém studiu jsme spěli ke konci Jakubovy epištoly a můj syn poznamenal, že ho mrzí, že v následujícím týdnu přijde o shrnutí celé knihy. Zeptal jsem se, proč ho to mrzí, když s ostatními studoval celou knihu, a on mi odpověděl: „Dobře si pamatuji poslední tři kapitoly Jakuba, ale moc si nevzpomínám na první dvě.“ Domnívali jsme se, že se náš syn obrátil v předchozím roce a uvědomil jsem si, že to bylo právě tou dobou, co jsme začali studovat 3. kapitolu Jakuba.
Možná nám pomůže, když budeme o obrácení nejen dospělých, ale i dětí, uvažovat jako o „probuzení“. Uvažujte nad tím, jestli se zdá, že vaše dítě rozumí lépe než dřív pravdám o Bohu, evangeliu a Bibli. Zpozorovali jste duchovní probuzení?
- Nese moje dítě duchovní ovoce, které není v souladu s jeho povahou?
Často se stává, že lidé chybně zaměňují kladné stránky osobnosti dítěte za duchovní ovoce. Proto, abychom rozeznali pravé duchovní ovoce, musíme znát rysy jeho osobnosti. Kupříkladu můj syn je extrovert, má rád společnost a vždycky měl rád lidi v našem sboru. Takže nejlepší důkaz pro potvrzení obrácení mého syna nebyla láska k církvi, protože má lidi rád přirozeně, přestože i ona byla ovocem jeho znovuzrození. Moje nejstarší dcera ale přirozeně společenská není. Po obrácení se však její postoj k lidem změnil. Zkrátka, je důležité upřímně zhodnotit osobnost dítěte a pak se dívat po nadpřirozeném ovoci, které přirozeně neplyne z povahy dítěte.
- Rmoutí ho hříchy, kterých se denně dopouští?
S manželkou se nám osvědčilo všímat si, jestli dítě tíží jeho hříchy, aniž bychom jej káznili, napomínali nebo trestali. Dítě může pociťovat „usvědčení“ z hříchu od rodičů, ale to nemusí znamenat, že se jedná o Boží práci skrze Ducha svatého. Všímejte si chvílí, kdy dítě urazí sourozence, a pak se mu jde samo od sebe omluvit. Nebo když za vámi přijde a vyzná, že lhalo, dřív, než ho nachytáte, a to bez jakéhokoliv zjevného důvodu, krom toho, že Duch usvědčuje jeho srdce a svědomí.
Uvědomuji si, že to není jen tak. Jako rodič a pastor vím, že nad všemi výše uvedenými vodítky je potřeba uvažovat případ od případu. Někteří jsou náchylnější k extrémům než jiní, ale všichni se musíme snažit, abychom se jim vyhnuli. Zkuste pro začátek najít pomyslný střed a moudře a upřímně dítě posuzujte a modlete se, aby vám milosrdný Bůh, který dává nový život dospělým, dospívajícím i dětem, dal duchovní rozlišování, trpělivost a milost.
